SK Újezd u Brna - SK Žarošice 2:0
(1:0)
Ve šlágru kola se v pátém kole 1.A třídy utkala mužstva SK Újezd u Brna a SK Žarošice. Pohled do tabulky prozradil, že hosté před utkáním okupovali pátou příčku se sedmi body, zatímco domácí s přehledem vévodili dnu tabulky soutěže.
Dorost
O tom, že hrát se soupeřem z nižších pater tabulky není snadné, se přesvědčili újezdští dorostenci, kteří přivítali v předzápase celek Blučiny, toho času předposlední v soutěži. Domácí omladina se dopouštěla se dopouštěla – zřejmě po vzoru obou týmů mužů – velkého množství nepřesností v útoku a zmatků v obraně. Výsledek byl tím pádem dlouho nerozhodný. Ve druhé půli otevřeli skóre hosté, avšak Michal Horáček z brejku brzy srovnal skóre.
V době, kdy se obě mužstva snažila strhnout vítězství na svoji stranu a kouč Řeřicha se dostával na práh infarktového stavu, se odehrál incident, který na fotbalové trávníky rozhodně nepatří. Drobná šarvátka Z.Mikojana a jednoho z hostujících hráčů se rozrostla v seriózní pouliční válku obou táborů. Nemalý podíl na tom má to, že po prvním úderu do mladého Mikojana se z laviček zvedla kompletní újezdsko - arménská komunita a zaplavila hřiště. Rozhodčímu trvalo pár minut než situaci zvládl a zápas mohl pokračovat, ale Zoro Mikojan byl vyloučen a Rustam Mikojan byl raději zbaven asistentského praporku a silnými muži uvázán na řetěz k boudě pana Pecla. Teprve pak mohlo utkání dále pokračovat.
Nový asistent Chlubný brzy ukázal cit pro hru, když domácím během jedné akce odpustil dva ofsajdy a újezdští svoji asi patnáctou šanci překovali ve vítězný gól. Zápas byl dramatický a plný šancí až do konce, ale díky zásahům brankáře Holcapka a paličským schopnostem (zvláště) Libora Horáčka k dalším změnám skóre nedošlo. SK Újezd u Brna – Blučina tedy nakonec 2:1 po poločase 0:0.
A mužstvo
Squadru kouče Řeřichy pak vystřídal dream team trenéra Viléma Nejezchleba. Ten se musel již před zápasem se slzou v oku smířit s neúčastí Mlatečka, avšak na hřiště poprvé vyběhla nová akvizice Jan Rusnák. Ten hlavně díky vynikajícím tréninkovým výkonům zaujal od první minuty místo na středu zálohy. Do útoku nasadil kouč perspektivního Martina Kubíčka, zatímco v brance zůstal milovník dlouhých autů Maštalíř Petr. Dalších zásadních změn se sestava z Velké nad Veličkou nedočkala.
Cílem újezdských fotbalistů pochopitelně bylo získat nad soupeřem maximum bodů a odlepit se ode dna tabulky. V tom hráče před zápasem povzbudil také prezident klubu Mžik Miroslav, který hráčům (již popáté v sezóně) prozradil, že ví, že vyhrajeme. Rozcvičky se prezident tentokrát nezúčastnil a tak jedinou pozoruhodností byla účast Poláškových dětí při všech procedurách.
Do utkání nastoupili domácí v této sestavě:
|
|
|
Maštalíř |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ryvola |
|
Řeřicha |
|
Chlubný |
|
|
|
|
Semler |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
J. Popelák |
|
Rusnák |
|
R.Popelák |
|
Houšť |
|
|
|
|
|
|
|
|
Kubíček |
|
|
|
Mikojan |
|
Na střídání byli připraveni: Vorel, Bezděk, Polášek,…
Hráči obou mančaftů vyběhli na měkoučký pažit o půl páté. První minuty byly lehce oťukávací, hra byla vyrovnaná a diváci si užívali pěkného počasí a dovezených lihovin. Domácí brzy prokázali, že jejich postavení na chvostu tabulky nevypovídá o jejich kvalitách, když několika pohlednými kombinačními akcemi dostali soupeře pod tlak a prověřili poněkud nejistého gólmana Žarošic.
Zhruba v polovině poločasu vybojovali újezdští rohový kop. Ten dopadl na malé vápno a skoro ragbyové přetahování merunu ukončil Kubíček nekompromisní ránou ohanbím do branky. 1:0. Domácí tak vstřelili vůbec první branku ze hry v sezóně.
Hosté ze Žarošic se pokoušeli o vyrovnání, avšak neúspěšně. Zřejmě jim chyběl někdo, kdo by dohodil aut do malého vápna. Újezdští hráči utkání více méně kontrolovali. O rozruch se ke konci poločasu postaral Maštalíř, který zřejmě ještě pln zážitků z pivních slavností podběhl odkop žarošických asi o pět metrů. Míč naštěstí mířil bezpečně mimo branku, takže celou lapálii mohl mladý gólman komentovat slovy: „To jsem chtěl.“
Žádná další akce hodná zmínky se v prvním poločase neudála a do kabin šli domácí o poznání veseleji než soupeř.
Do druhého dějství vstoupili domácí s pokynem uklidnit hru a pokusit se přidat druhou branku. Ani jedno se hráčům pravda nepodařilo úplně. Střeleckých příležitostí si domácí tradičně vypracovali plno, ale zvláště Radim Popelák ohrožoval spíše diváky než branku. Zato však vynikl, když se přes Kristova léta na krku pokusil vstřelit branku nůžkami z velkého vápna. Balón však netrefil právě dokonale a dopad také nebyl s telemarkem. Pro tisk to komentoval: „To už maj snad dělat mladší!“
Pojďme se však věnovat dalším šancím domácích. Kubíček při samostatném úniku trefil jen nohy brankáře Žarošic a podobně dopadl krátce po svém příchodu na trávník Polášek, který po spálení brejku hrozil zahozením kopaček. O chvíli později pak Rusnák nádhernou křižnou střelou z pravé strany vápna trefil tyč.
Rovněž hosté se nespokojili s porážkou a snažili se vyrovnat. Zde je nutno vyzvednout jeden ze zákroků stopera Řeřichy, který si na nerovném povrchu přes svůj brazilský původ neporozuměl s míčem, netrefil odkop a vyslal útočníka hostí do brejku. Ten byl však zřejmě v takovém šoku ze selhání újezdské ikony, že přestřelil.
Naše silná zbraň, tedy bránění rohových kopů, se projevila o chvíli později. Houšť ponechal zcela volného hráče na malém vápně a jeho hlavička jen těsně minula šibenici. Poslední šancí Žarošic byla střela z pravé strany vápna, který Maštalíř odrazil zpátky ke střelci. Někdy v těch chvílích se na tváři prezidenta klubu Mžika Miroslava začala tvořit druhá, místy třetí vrstva vrásek. I trenér Nejezchleb byl v rozpoložení blízkém stavu po večerním sledování teletextu a následném sčítání peněz věnovaných sázkovým kancelářím.
Jak však vědí všichni ti, kdo se přišli na nedělní kopanou podívat, neměli důvod k obavám. Nejstarší hráč domácích, Radek Polášek, totiž dvanáct minut před závěrečným hvizdem ukončil festival šancí střelou z šestnáctky, která zapadla přesně k tyči branky Žarošic. 2:0. Střelec po utkání sdělil: „Nejhorší na tom je, že jsem to tam někam i mířil.“
Zbytek utkání proběhl již v poklidu a stav 2:0 zůstal i po závěrečném hvizdu sudího.
Stínem na jinak dobře zvládnutém utkání je zranění nadějně se ukazujícího Rusnáka, který si pochroumal koleno a jeho start v dalším utkání je nejistý. Svůj díl viny na tom jistě má i katastrofálně tvrdé hřiště, které dává kloubům zabrat více, než by bylo zdrávo.
Fotbalisté Újezdu se po pátém kole usadili na dvanáctou příčku tabulky se skóre 3:6. V příštím kole zamíří újezdští na horkou půdu do Kostic, které jistě dobře prověří kvalitu našeho týmu.