SK Újezd u Brna – Slavoj Rohatec 1:0 (1:0)

1.říjen 2006

 

Vítězné drámo spáchané na fanoušcích a činovnících klubu SK Újezd u Brna v duelu s Lanžhotem bylo do dalšího týdne skrze závoj alkoholu bezpečně zapomenuto. O povyk v jihomoravských zábavních podnicích se staral především Řeřicha Radek, který mezi pondělím a pátkem vydegustoval několik desítek litrů tekutin vinného charakteru. Vzhledem ke své společenské povaze navíc stáhl do osidel alkoholu další hráče, ty nejslušnější nevyjímaje. Když pak navíc v průběhu sobotního večera Radim Popelák přátelsky na Šroťáku zapil narození dcery, nebylo v Újezdě věru mnoho osob, jež by si pamatovaly minulé vítězství a další zásadní děje posledního týdne. 

 

V takové situaci a se sedmi body na kontě nastoupili v první říjnový den újezdští čutálisté proti lídrovi tabulky z Rohatce, který se mohl pyšnit ziskem šestnácti bodů. Hráčská situace, rozhárané v kole minulém, se radikálně uklidnila, neb Ryvola se odmítl uzdravit a Mlateček se po uzdravení stihl opět zranit. V dobré tradici svých zdravotních problémů se rozhodl pokračovat i Smolka, který si pochroumal kolenní vazy. Chřipková a alkoholická sezóna pak zanechala stopy na řadě hráčů, ale nikdo nedostal šanci si odpočinout. Do zápasu tak kouč Nejezchleb Vilém mohl počítat i s Kubíčkem, který bojoval s nezanedbatelnou horečkou. Dostavil se i Popelák Radim, ačkoliv po úspěchu oslav minulé noci se musel při příchodu opírat o zábradlí. Své extempore později komentoval tradičně lakonicky: „Bylo to škaredý.“

 

Vilém „Mourinho“ Nejezchleb postavil do utkání následující sestavu:

 

 

 

 

Vorel

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jedlička D.

 

Popelák R.

 

Chlubný

 

 

 

 

Semmler

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Houšť

 

Popelák J.

 

Řeřicha

 

Hudec

 

 

 

 

 

 

 

 

Kubíček

 

 

 

Bezděk

 

 

Sestava se tam oproti minulému kolu nezměnila, pouze Houšť a Popelák Jaroslav si prohodili místa. Na střídání byli připraveny více méně stejné existence jako minule.

 

Domácí zahájili utkání opět ve velkém stylu, když se jim podařilo několikrát pohrozit soupeři a to nezřídka i po fotbalové stránce. Na konci první desetiminutovky pak Kubíček na hranici ofsajdu převzal nahrávku přes obranu a z vápna vystřelil. Jedině to, že trpěl teplotami někde na hranici fantasu, vysvětluje to, že levačkou nekompromisně překonal gólmana hostí. Ten mimochodem upoutal znalce kopané již před utkáním svojí antikvární výstrojí. Každopádně stav utkání zněl 1:0. Jak hlasatel Doležal Jindřich velice správně poznamenal, geniální nahrávku narýsoval Chlubný.

 

Sám si to tak úplně nemyslím, nicméně celá řada návštěvníků utkání tvrdila, že jsme byli v první půli jednoznačně lepším týmem. Skutečností je, že jsme si vypracovali mnohem více šancí na vstřelení branky. Post největšího paliče zastal Popelák Jaroslav, který nekompromisně neproměnil samostatný nájezd, když ho patrně překvapil již předem ležící gólman Rohatce. Také Hudec se v brejku nezachoval úplně ideálně a nepřesně vystřelil. Podobných radostí si pak diváci užívali plnými doušky. Kanonýři ze středních vzdáleností se rovněž činili, takže sběrači míčů měli co dělat, aby našli po polích pozůstatky nadějných akcí.

 

Obrana vedená dobře naladěným Radimem Popelákem fungovala více méně jako tradičně – tedy podivně, ale přece. Dlouhé centry s přehledem sbíral gólman Vorel, který již v první půli ukázal růst své formy.

 

Skóre se do poločasu dále neměnilo a do kabin se šlo za stavu 1:0 pro domácí.

 

Poločasová přestávka patřila hlavně výparům z nových skříněk, díky kterým hráči přičichli k atmosféře lakovny. Taktické pokyny bylo tedy nutné zkrátit na minimum, neboť pozvracet nové kabiny by bylo krajně nevhodné. Do druhého poločasu už nenastoupil Hudec, který zřejmě v důsledku pokročilejších stádií alkoholismu začal trpět bolestmi ledvin.  Týmový ober-degustátor Řeřicha se po sobotní abstinenci rovněž bezmála složil a do druhé půle jen krátce nahlédl, než byl vystřídán a odešel pít burčák. Újezdská nemoc, tedy alkoholismus, opět slavila svoji žeň.

 

Druhý poločas patřil jednoznačně hostům z Rohatce. Přestože domácí mnohokrát zastavili útoky soupeře, některé situace musel řešit až brankář Vorel. Před ním se dvakrát objevili hostující hráči sami, ale Vorel ani jednou nestačil uhnout a střely vyrazil do bezpečí. Rovněž centry nezřídka skončily v rukavicích nedávného čerstvého otce.

 

Prezident klubu Mžik Miroslav, patrně již zocelen několika posledními zápasy či snad už myšlenkami na závodech jachet v Chorvatsku, tentokrát násilnické sklony neprojevoval a to ani vůči zařízení stadiónu. Společně doufejme, že to nebylo uklidňujícím vlivem sedativ.

 

Jak se utkání blížilo ke konci, začal újezdský tým vydatně zdržovat. Šampióny se stali junioři Kubíček a Jedlička. První jmenovaný byl střídán a šel tradičně pěšky. Sudí ho napomenul, aby zrychlil, načež Kubíček využil k přiblížení k lajně revoluční styl běhu, který byl asi třikrát pomalejší než chůze. Jedlička zase spáchal rekord v pomalosti házení autů, když mu jedno vhazování trvalo snad 3 minuty. Když se sudí rozhodl nastavit dvě minuty, nebylo co řešit. Konečný výsledek zněl 1:0. 

 

Resultát bylo nutno – společně s Klárou – oslavit. Zvláště pro Radima Popeláka to bylo radostné rozhodnutí, neb nebylo třeba dokončit střízlivění. Zhruba tři hodiny po utkání se již A tým nacházel ve stavu totálního rozkladu. Kapitán týmu nesl pomyslnou vůdcovskou korouhev i zde, když v hospodě zdánlivě spal a reagoval pouze tehdy, když se zpívalo. Jeho jmenovec Jaroslav sice žil, ale měl nemalé problémy s navigací a problém mu nečinila ani simultánní chůze do několika světových stran. Řidič Polášek upadl do pokročilé letargie. No a zbytek si jistě domyslíte sami. Nic jiného vám konečně nezbývá, protože od desáté hodiny si už nikdo nic nepamatuje. Dobrá zpráva na závěr: všichni přežili a to včetně Poláška, který odřídil – sám neví jak – cestu zpět do Brna.

 

Další bulletin bude patřit utkání újezdských fotbalistů v Tvrdonicích.