OFS JmKFS FAČR ISFAČR Trénink Výsledky Jihomoravsky fotbal Livescore

SK Újezd u Brna     oddíl kopané
23.07.2011 PŘEČTENO : 1604
A-tým  

Kompletní záznam ze soustředění - muži


Pisatel těchto řádků se držel své tradice a do Kobylí odcestoval s mírným, tentokrát 48hodinovým zpožděním. Při nástupu do transportéru tak řečeného Radka Řeřichy byl stručně, leč výstižně informován o hrdinských skutcích, které již újezdští kocourci stihli vykonat v Kobylí a kterými nepochybně rozšířili kulturní povědomí domorodců. Mezi nimi vynikala účast na místní oldies zábavě, komentovaná slovy: „I ty maminy tu stojí za hovno“. Dalším kulturním počinem, který ovšem místní areál těžko pamatuje, byla akce pracovně zkrácená na MŠ, což ovšem neznamená mateřská škola, ačkoliv i s tím to může souviset. Do charakteru akce je lépe laskavého čtenáře blíže nezasvěcovat, vítězem této soutěže se ovšem stal Maštalíř, těsně následován Mlatečkem; další borci měli finální skóre přece jen o kousek nižší.

Sobotní ráno pak přivítalo již větší část kádru SK Újezd u Brna, jmenovitě Maštalíře, Mlatečka, Chlubného, Řeřichu, Horáčka L., Semmlera, Poláška R., Umu, Poláčka, Mácu, Smolku a novou posilu Jakuba Sedláčka, které měl v průběhu dne posílit ještě Chalupa flinkající se dosud v zaměstnání. Naopak z pracovních a zdravotních důvodů se omluvili Nováček, Horáček, Kalvoda, Polášek M. a jistě i mnozí další. Trenérský a rodičovský dozor měli již tradičně na starost José Hudeček a Libor Velíšek. Kádr dočasně posílit i nezvaný host řečený Ivoš, který v pátek večer na zábavě zahynul, ale v sobotu ráno místo něj přišel Ivošek.

Po seznámení s areálem následovala rychlá snídaně a po ní první ranní tréninkový blok. Ten se odehrával na místním beachvolejbalovém kurtu a promotéry celé akce se stala výčepem obávaná dvojice Řeřicha a Maštalíř. Ti, zřejmě ovlivněni návykovými látkami škaredého charakteru, naordinovali rozcvičku ve stylu aerobicu, aniž by ho ovšem sami ovládali. Předvedli tedy něco mezi tancem svatého Víta a epileptickým záchvatem, v čemž se je ostatní členové kádru snažili více či méně zdařile napodobit. Strhli tak pozornost všech tří přihlížejících a Řeřicha při pokusu o závěrečné salto, kterým by vyšperkoval svůj pozoruhodný taneční výkon, vyhloubil do písku kráter a poškrábal se o betonový podklad hřiště.

Následovala zhruba hodinová pauza a o půl jedenácté už začínala serióznější tréninková jednotka na hřišti. Ta se zaměřila především na oblíbenou zbraň mnoha generací újezdských týmů, tedy zakončení jakýchkoliv akcí s prvky obratnosti. Zde se jasně ukázalo, že budeme muset spoléhat na zabezpečenou obranu, neboť ani střely ze tří metrů zdaleka neslibovaly jasný gól a ani absence jakékoliv obrany nám nezabránila v konstruování fantastických kombinací končících daleko za čarami vyznačující hřiště. Alespoň tedy, že se Libor Horáček dozvěděl, že není nutné do balónu kopat bodlem, jen tak dál. Závěrečný benefiční fotbálek narušila blonďatá maminka, která snížila koncentraci týmu vedeného Liborem Velíškem natolik, že dokázal nečekaně prohrát s výběrem Libora Horáčka. Prohraní tedy pak obsloužili své dřívější kamarády u oběda, který se sestával z kuřete, rýže a okurkového salátu.

Jelikož přítel kopané ve Velkých Bílovicích Radek Řeřicha domluvil na pátou odpoledne utkání s místními krasavci, následoval dlouhý odpolední klid, strávený v postelích u filmů, nezřídka i jiného než pornografického charakteru. Kromě masáže nohou se minimálně na naší cimře nic pohoršivého nedělo a lze předpokládat, že i ve vedlejší cimře hrůzy („Tam musíš se šnorchlem“) se nedělo nic jiného, než to, co už dvě odpoledne předtím.

Následoval přesun do blízkých Velkých Bílovic, zpestřený nadšeným pozorováním místního cyklistického pelotonu žen a dívek. Následovalo seznámení se s areálem místního fotbalového klubu, místními maminkami a dětmi i pozdrav s kdysi hráčem Újezda Jiřím Škrabalem, který se zde účastnil alkoholního dění. Následně újezdské kouč José vypustil na pažit, aby předvedli, co umí. Bylo toho jistě mnoho, neboť si fešáci v bílých dresech vysloužili obratem titul namistrovaných frajírků.

Samotný zápas se příliš v duchu přátelského utkání nenesl. Újezdští se gólem hbitého forvarda Aleše Poláčka dostali do vedení, na což domácí zareagovali prudce vypracovanou akcí, která vyústila po nepříliš povedené střele ve vyrovnání. Do poločasu však Poláček trefil síť podruhé a dostal nás tak opět do vedení. Druhý poločas přinesl vyrovnání domácích a při tradiční snaze Újezda o rozhodnutí zápasu i tradiční výsledek takových akcí – obrat ve skóre na 3:2 pro domácí. Vyrovnání pak nepomohlo ani nasazení trumfu v podobě asistenta kouče Velíška, kterého vyslal Mlateček do brejku, přičemž hbitější útočník by míč snad stihl, ale při pohledu na Veldu mohl Mlateček pouze komentovat slovy: „Jo aha, to seš ty.“

Následně se celý tým kromě osádky vozu Radka Řeřichy vydal raději zpátky do Kobylí, mnozí hráči poznamenaní setkáním s dvojicí čtrnáctiletých tenistek, na které však osoba pověřená (nejmenovaný asistent trenéra) nesehnala telefonní číslo. Zmíněný matador se s přáteli z vinohradů pustil do kořalkového souboje, který tak tak ustál.

Večerní program se sestával z romantické večeře a neméně romantických několika málo nápojů, které hráči a realizační tým trávili částečně v nálevně na hřišti, částečně v místní pizzerii. Hráči se zálibou v alkoholu, avšak přistižení při páteční oldies party po večerce, sledovali se slinou v koutcích zábavu v blízkém klubu Riviéra, nicméně všichni svědomitě odolali a většina již o půlnoci byla po smrti. Největšími hříšníky sobotní noci se tak stali výboranti Řeřicha s Mácou, doprovázení Chlubným a Semmlerem, kteří do dvou hodin do rána řešili světovou situaci a stav újezdské kopané před novou sezónou.

Ranní vstávání zvláště kuřáky celkem bolelo, nicméně vyhlášené sportovní dopoledne nebylo lehké sabotovat. Dokonce i kouč José Hodeček se v převleku za Jana Kodeše vydal na místní tenisové kurty, aby se zde s Velíškem (Rafael Nadal), Semmlerem (Federer) a Chalupou (Borg) podělil o radost z plácání do míčku. Maštalíř (Emanuel), Řeřicha (Ricardo), Smolka a Chlubný se zabavili beachvolejbalem, přerušeným předešlého večera pro šeroslepost, zatímco zbytek týmu se spokojil s úlohou diváků, případně se věnoval adrenalinovému házení na koš i leckam jinam s basketbalovým míčem.

Následovala poslední tréninková jednotka, která sice začala poměrně mírumilovným fotbálkem, nicméně skončila poměrně nesympatickým kruhovým vytrvalostním tréninkem. Tomu se již vyhnuli Velíšek s Mácou, kteří s radostí přivítali informaci, že na ně nezbylo stanoviště a spokojili se s pozicí kontrolorů letového provozu. Máca při poklusu vyhlížel, jako by za sebou tahal kočárek s železným šrotem a zřejmě se tak i fyzicky cítil. Ostatní ve zdraví přežili i tuto jednotku, a po lehkém úklidu nashromážděného bordelu a flašek sežrali tetě Květě řízky a odjeli domů, případně do hospody vyrovnat natrénované jednotky klasičtějším režimem.

Pro všechny fanoušky MŠ pak upřesnění: ve finálním skóre Mlateček dorovnal Maštalíře, nicméně navrhovaný penaltový (nebo jiný) rozstřel, případně náhlá smrt se již pro nedostatek času nekonala.

Jak tedy soustředění hodnotit? Myslím, že budu mluvit za všechny, když napíšu, že soustředění se tradičně vydařilo. Utužilo kolektiv a i sportovní přínos tohoto podniku je nezpochybnitelný. Jistými negativy pak jsou jednak prohřešky v životosprávě (nebudeme konkretizovat), jednak až příliš homosexuální chování některých hráčů (taktéž lépe nekonkretizovat). Přesto se však většina kádru jistě těší na soustředění další.

P.S. Fotografie z této akce vzhledem k absolutní absenci fotoaparátů nebudou.

×
Hodnoťte novinku. Nejhůře 1 až nejlépe 10 body :   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10
Autor : JuraZměnil : AD_PetlyHodnocení : 5 (878)