V prvním jarním utkání jsme museli opět honit skóre, podruhé v řadě sklapla Csaplárova past, ale na celkový obrat to nebylo. Začátek utkání nebyl špatný, byl tam nějaký závar, Horňák trefil tyčku a něco pochytal jejich gološ. Tohle vydržíme hrát 15 minut a pak najednou vyklidíme hřiště. Jsme málo důrazní, nenahrajeme si, alibisticky nerozehráváme od zadu, jak si to v kabině řekneme a výsldkem jsou nákopy, které si sbírají vysocí zadáci Únanova. Aby toho nebylo málo, tak po další naši nedůrazné ztrátě kopou hosté standartku a na 3x zakončují a ta 3. střela končí v síti. Zbytek poločasu se snažíme jen přežít. Do druhé půle neřekl bych, že vstupujeme špatně, ale hostům se povedl gól, který asi jejich hráč jen tak nezopakuje. Poprvé za celý zápas si to dali po zemi, Hanuš byl pozdě u hráče a ten poté, co jej obešel vystřelil na bránu, balon se otřel o obě tyčky a nakonec v bráně skončil. Až tento moment nás nakopl, možná to bylo tím že se hosté zatáhli nebo jim začalo docházet. Šance se začaly vršit, z dálky to zkoušeli Horáček a Lidmila. V 65. minutě se krásně trefil Lidmila z přímáku a ještě více podpořil naši hru. V tento moment bylo na hřišti už jen naše mužstvo hrající v tlaku, hosté se již úporně bránili. Měli jsme nespočet rohů a centrů a v 85. minutě se ujal centr od Poláka, který jeden z hostujících obránců netrefil a Malíř sám před gološem zavřel oči a napálil to do brány. 5 minut do konce, srovnáno na 2:2, člověk by si řekl, vytvoříme si nějakou standartku, tlak, abych se pokusili strhnout vítězství na naší sranu. Ale to bychom nesměli být my, nejdřív si dáme úžasnou malou domu, pak hodíme aut našemu hráči do problému a po uspěchané rozehrávce se nabídl Únanovu trestňák v 90. minutě, který naštěstí letěl dost mimo bránu. Na tak zkušené mužstvo bychom si v závěru měli počínat lépe. Soupeře k ničemu nepustit a hlavně si vytvořit šance na obrat.