Po Prohře v Příměticích jsme hostili Střelice, hostům z různých důvodů chybělo stejně jako nám několik hráčů včetně Petra Švancary. Kromě absencí nám dělalo starosti vcelku podmáčené hřiště, které se v průběhu zápasu začalo měnit v baheniště. Na takovém hřiště se nedala hrát žádná kombinační hra a spíše šlo o souboje převážně ve středu hřiště. Úvod utkání nás nezastihl v nejlepším rozpoložení a hosté hned z první akce utkání skórují po zaváhání celé naši defenzivy, když se o chvilku později centr z boku snesl až na naší tyč, tak jsme přežili hroznou pasáž a jakmile jsme se trošku oklepali, převzali jsme otěže utkání. Vyrovnání se nám podařilo po brejku, Horáček z pravé strany postupoval na bránu Střelic a střílenou přihrávkou našel na zadní tyči Malíře. O chvíli později byl Malíř faulován ve vápně a nařízenou penaltu proměnil Kotouček. Proměnil ji se štěstím, půlka nohy mu zmizela v zapískovaném vápně, to bylo možná štěstí, protože míč šel ve výsledku jinam, než kam měl mířit a kde už čekal gološ Střelic. Do poločasu jsme měli ještě nějaké náznaky, důležitější bylo, že jsme Střelice vůbec k ničemu nepustili. Druhou půli jsme začali stejně, jako jsme končili první půli. Hosté kromě jednoho rohu vůbec neohrozili naší bránu a naopak my jsme si šance vytvářeli. Po rohu Kotoučka mířil míč z Horňákovy hlavy do brány, kde jej uklidil do bezpečí obránce na brankové čáře. Po dalším centru se hlavou dral do zakončení čáp, jeho hlavičku na brankové čáře zkrotil obránce a stihl míč odkopnout před Čápem. Střelice hru více otevíraly a po individuální akci Urbana, který prokličkoval přes 3 hráče střílel Malíř na bližší tyč, ovšem tam byl výborně nachystán hostující gološ. Ke konci utkání se nám naskytl přimý kop, který Čáp zahrál precizně do šibenice a o tři minuty později po rychlém brejku nacentroval z boku Havránek a volný Čáp ve vápně si míč zpracoval a uklidil k tyči. Utkání se hodnotí dobře, hosty jsme po úvodních minutách už k ničemu nepustili a myslím si, že zaslouženě vyhráli.